Vlastíkův Blog

O víkendu jsme se sešli s několika starými známými v maličké obci s názvem Velká Lhota, kde jsme měli naplánovaný poměrně intenzivní společensko- kulturní program. Vzhledem k tomu, že jsem nejenom já, ale možná i někteří další neměli náladu na intenzivní fyzickou zátěž, rozhodli jsme se, že vyzkoušíme golf. ( Ono komu by se taky chtělo tahat sebou zhruba 100 kilovou zátěž, a přitom se nohou snažit strefit cosi kulatého, co furt lítalo po hřišti)

No začal jsem i skončil u nácviku odpalů. Někdy se mi i stalo, že jsem se strefil do míčku. Většinou to však odnesla tráva, která vždycky odletěla, a vznikl malý důlek. S přibývajícím časem a počtem minutí míčku se intenzita odpalů zvětšovala, důlky se změnily v díry, ale míčky se pořád nacházely na svém místě. Ne všechny trsy trávy se mi podařily umístit zpět. Svedl jsem to na trpaslíky, protože ti vlezou všude a můžou za všechno. Tímto bych se chtěl veřejně omluvit všem trpaslíkům, za pomluvu, urážku, poškození dobrého jména, šíření poplašné zprávy a k nabádání k nenávisti proti skupině obyvatel ze sociálně znevýhodněného prostředí (rozuměj podzemí)

1. Čím kratší je doba do začátku prázdnin, tím je pedagog unavenější a nervóznější, čím kratší je doba od konce prázdnin, tím je pedagog čerstvější a živější.
2. Čím kratší je doba do začátku prázdnin tím je žák čerstvější a živější, čím kratší je doba od konce prázdnin, tím je žák unavenější a nervóznější.

Jak už to tak bývá zvykem, tak ke konci roku se jezdí na školní výlety. Ani my jsme nebyli výjimka a vyrazili jsme na dvoudenní výlet na Orlák. Vzhledem k tomu, že jsem v kuchařském umění naprostý začátečník a dvoudenní bobřík hladu by asi pro žáky nebyl úplně ideální, vzal jsem i Maťu, která se mimo jiné starala o naše žaludky. Když jsme dojeli a vybalili si, začal takový ten klasický program, (fotbal, volejbal, stolní hry a lakros). Někteří si také vyzkoušeli úspěšnou intenzivní zážitkovou hru jako, přelézání plotu a hledání míče ve vysokých kopřivách. Večer byla opékačka a sledování blesků bouřky, jenž se přehnala kolem nás.
Na noc jsem se vyzbrojil zásobou kávy, nicméně proti energy drinkům jsem neměl šanci, holt každá generace má svoji taktiku. Vždycky jsem si myslel, že po skupinách chodí na wc pouze ženy, ale chlapci chodili minimálně po třech většinou však po 5. Druhý den jsme vyrazili se projít na Solárku, po obědě jsme sbalili věci a vyrazili zpět. Chytla nás však velká bouřka a promokli jsme až na kost. Naštěstí skoro nikdo neonemocněl. A na závěr tu ještě dám odkaz na matin blog, kde píše o stejném výleťě